Jak se nemocenská počítá
Nemocenská vychází z denního vyměřovacího základu (DVZ), který se zjistí z hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Tento základ se redukuje třemi hranicemi: do 1 633 Kč se počítá 90 %, do 2 449 Kč jen 60 %, do 4 897 Kč jen 30 % a k částce nad to se nepřihlíží.
Z redukovaného základu je dávka 60 % prvních 30 dní, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne. Čím delší nemoc, tím vyšší procento.
Kdo platí kdy
Prvních 14 kalendářních dní hradí zaměstnavatel jako náhradu mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku, jen za pracovní dny). Od 15. dne přebírá výplatu ČSSZ. Maximální podpůrčí doba je 380 dní.
Kolik je nemocenská z konkrétní mzdy
Orientačně při měsíční nemoci (30 dní) vychází nemocenská takto: při hrubé mzdě 30 000 Kč zhruba 16 000 Kč, při 40 000 Kč zhruba 21 300 Kč a při 60 000 Kč zhruba 30 100 Kč. To odpovídá přibližně dvěma třetinám čisté mzdy.
U vysokých příjmů ale dávku brzdí redukční hranice: při hrubé mzdě 100 000 Kč vyjde nemocenská asi 39 800 Kč, tedy už jen zhruba polovinu čisté mzdy. Čím vyšší příjem, tím větší díra v rozpočtu — a tím důležitější je vlastní rezerva nebo pojištění příjmu.
Nemocenská u OSVČ a u dohod
OSVČ má nárok na nemocenskou jen tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění — a to alespoň 3 měsíce před vznikem neschopnosti. Bez něj nedostane od státu při nemoci nic a výpadek příjmu hradí celý ze svého. To je pro živnostníky nejpodceňovanější riziko.
U dohody o provedení práce (DPP) vzniká účast na nemocenském pojištění až při výdělku nad rozhodnou částku, u dohody o pracovní činnosti (DPČ) podobně. Pokud jste pod hranicí, nárok na nemocenskou nemáte.
Pozor na výpadek příjmu
Nemocenská je výrazně nižší než vaše běžná mzda — reálně často kolem poloviny čistého příjmu. Při dlouhodobé nemoci může ohrozit splácení hypotéky a běžné výdaje. Finanční rezerva na 3–6 měsíců a pojištění příjmu jsou proto klíčové.