Chytré Kalkulačky

Kalkulačka inflace

Zjistěte reálnou kupní sílu peněz v čase — data ČSÚ od roku 1993.

10 000 Kč z roku 2010 odpovídá v roce 2025
16 698 Kč
Peníze zdražily o 67.0 % (prům. 3.5 %/rok)
Celková inflace
+67.0 %
Průměr ročně
3.48 %
Ztráta kupní síly
6 698 Kč

Vývoj hodnoty 10 000 Kč v čase

2010
2012
2014
2016
2018
2020
2022
2024
Normální inflaceVysoká inflace (5 %+)

Roční inflace v období 20102025

2011
1.9 %
2012
3.3 %
2013
1.4 %
2014
0.4 %
2015
0.3 %
2016
0.7 %
2017
2.5 %
2018
2.1 %
2019
2.8 %
2020
3.2 %
2021
3.8 %
2022
15.1 %
2023
10.7 %
2024
2.4 %
2025
2.6 %

Co je inflace a jak ji měří ČSÚ?

Inflace je růst průměrné cenové hladiny v čase — peníze postupně ztrácejí kupní sílu. Česká republika ji měří prostřednictvím CPI (Consumer Price Index), který sleduje ceny koše více než 700 výrobků a služeb rozdělených do 12 kategorií (potraviny, bydlení, doprava, zdraví…).

Inflaci reportuje ČSÚ (Český statistický úřad) každý měsíc. Cílová inflace ČNB je 2 % ročně — pod tím je deflace (špatná pro ekonomiku), nad tím erozi úspor.

Jak inflaceničí úspory

Při průměrné inflaci 3 % ročně ztratí 100 000 Kč za 10 let kupní sílu ekvivalentní ~26 000 Kč — i když číslo na účtu zůstane stejné. Za 20 let to je ztráta ~45 000 Kč.

Proto nestačí mít peníze na spořicím účtu — výnos musí překonávat inflaci, jinak reálně chudnete. Spořicí účet s 3 % při inflaci 3 % = nulový reálný výnos.

  • Reálný výnos = nominální výnos − inflace
  • Akcie historicky překonávají inflaci o 5–7 % ročně
  • Nemovitosti obvykle kopírují inflaci nebo ji mírně překonávají
  • Hotovost pod matrací = zaručená ztráta

Rekordní inflace v ČR — kdy a proč?

  • 1993 (20,8 %): Rozpad Československa, oddělení koruny od slovenské koruny, liberalizace cen po transformaci na tržní ekonomiku.
  • 1998 (10,7 %): Asijská finanční krize, devalvace koruny, zdražení dovozu.
  • 2008 (6,3 %): Globální zdražení ropy a potravin před finanční krizí.
  • 2022 (15,1 %): Energetická krize po invazi Ruska na Ukrajinu — nejvyšší inflace za 30 let. Elektřina a plyn zdražily o 60–100 %.
  • 2023 (10,7 %): Doznívání energetické krize, potravinová inflace.
Jan Chyba, finanční poradce
Obsah zpracoval Jan Chyba — finanční poradce, vázaný zástupce registrovaný u České národní banky. IČO 23593695.
Odborně zkontrolováno k · Zdroje: data Českého statistického úřadu (index spotřebitelských cen)

Časté dotazy

Inflace v ČR v roce 2026 se pohybuje kolem 2,5–3 % p.a. (cíl ČNB je 2 % ± 1 %). V letech 2022–2023 dosáhla rekordních 15–18 %, což byla nejvyšší inflace od 90. let. Pokles inflace od 2024 byl dán zvýšením úrokových sazeb ČNB a normalizací cen energií.

Inflace snižuje hodnotu peněz v čase. Při průměrné inflaci 3 % p.a. ztratí 100 000 Kč za 10 let reálnou hodnotu cca 26 000 Kč — z dnešní hodnoty 100 000 zbude jen kupní síla 74 000 dnešních Kč. Za 30 let při 3 % inflaci klesne kupní síla na 41 %. Proto „peníze pod polštářem" jsou ve skutečnosti ztrátová investice.

Inflaci měří Český statistický úřad indexem spotřebitelských cen (CPI). Sleduje se cena zhruba 700 položek ve „spotřebním koši" průměrné domácnosti (potraviny 21 %, bydlení 26 %, doprava 11 %, energie 7 % atd.). Měsíčně se porovnává cena se stejným měsícem předchozího roku. Hlavní ukazatel je „y/y inflation" — meziroční změna.

Reálný výnos = nominální výnos − inflace. Příklad: spořicí účet s úrokem 4 % p.a. při inflaci 3 % má reálný výnos jen 1 % p.a. (po zdanění ještě méně). Při hodnocení investic se vždy ptejte: „Jaký mám reálný výnos?" Akciové ETF s 8 % p.a. nominálně při inflaci 3 % má reálný výnos 5 % — to je skutečný růst kupní síly.

Aktiva, která historicky inflaci porážejí: akcie (dlouhodobě 5–7 % reálně), nemovitosti (3–5 % reálně), zlato (1–2 % reálně, ale s vysokou volatilitou), TIPS (Treasury Inflation-Protected Securities). Naopak ztrácejí: hotovost, běžné účty, dlouhodobé dluhopisy s fixním kupónem. Diverzifikace mezi 3–4 třídami aktiv je nejlepší inflační ochrana.

Pomáhá: dlužníkům (reálná hodnota dluhu klesá), vlastníkům reálných aktiv (nemovitosti, akcie, zlato), státu (snižuje reálnou hodnotu státního dluhu). Škodí: spořitelům na běžných účtech, držitelům hotovosti, věřitelům, důchodcům s fixními příjmy, lidem s nízkými příjmy (vyšší procento výdajů jde na potraviny a energie, které rostou nejvíc).

Deflace je pokles cenové hladiny (záporná inflace). Zdánlivě dobrá zpráva (zboží je levnější), ale velmi nebezpečná pro ekonomiku: spotřebitelé odkládají nákupy v očekávání dalšího poklesu, firmy snižují produkci, propouštějí, mzdy klesají, lidé nemůžou splácet dluhy. Centrální banky se deflace bojí víc než inflace — viz Japonsko 90.–2010.

Při vysoké inflaci ČNB zvyšuje 2T repo sazbu (= úrokovou sazbu, za kterou si banky půjčují). To dělá úvěry dražší, lidé i firmy méně utrácejí, poptávka klesá → ceny klesají. Při nízké inflaci nebo deflaci sazby sníží, aby povzbudila ekonomiku. V 2022–23 ČNB zvedla sazbu z 0,25 % na 7 %, v 2024–26 ji opět snižuje k 3–4 %.